Srpen 2014

DW 8x01 - Deep Breath

25. srpna 2014 v 14:34 | Kokido Kuku |  8. řada
UPOZORNĚNÍ: Spíš než recenzi očekávejte poněkud neuspořádaný soubor dojmů, páč takhle já píšu recenze.
Jo a taky

SPOILER ALERT

Na důležitých momentech v DW mám ráda, jak je všichni prožívají dohromady. Prostě vyšilujeme všichni, bez ohledu na to, kdo je náš Doktor a jestli máme nebo nemáme rádi Steven Moffata.
Takže v sobotu jsem zalarmovala otce, aby mi koupil čokoládu, vyhrabala koní deku (k té se vyjádřím později), ověsila se Tardis a šla stříhat metr. Celej den jsem byla jak zfetlá, tancovala jsem po kuchyni, mluvila s mikrovlnkou a můj devítiletý sourozenec seriózně zvažoval, že zavolá nejbližší cvokhaus.
No, pak jsem se pohádala s matkou a šla mít depresi a brečet, ale tak to je jedno.

Koní deka - koní deka je velmi důležitá věc. Koní deku jsem dostala od máti, už nevím k jaké příležitosti, ale poprvé jsem ji vytáhla, když začínali Mušketýři. Pak se z toho tak nějak stala tradice a já každou neděli v deset večer seděla zabalená v dece a koukala na Mušketýry. Teď Mšketýři nejsou, takže budu v dece koukat na DW. Je to moje Capaldideka.

A teď k věci.

Celkový dojem je rozhodně dobrý. Viktoriánský Londýn nikdy nezklame. A dinosaurus v něm vypadá tak dobře, škoda ho, broučka. Nástup Doktora na scénu neměl chybu. Jako - dinosaurus prakticky vyzvrací Tardis, tomu prostě originalitu neupřete. Doktorovo první slovo "Shush!". Tady jsem se smála. Dostanete scénář a vaše první replika je shush, to prostě je vtipné. Strax vypadal, chudák, dost zmateně.
Celá Doktorova konverzace s dinosauří dámou mě neuvěřitelně bavila. Zcela upřímně řečeno, kdyby ta epizoda byla o tom, jak se Dvanáctý snaží dostat T-rexe do správné doby před tím, než chudák zvíře zdemoluje celej Londýn, bylo by to možná i lepší, ale na druhou stranu, není to epizoda, která by se dala použít na začátek série a představení nový Doktora, to vážně ne.

Sekvence "Capaldi pobíhá po londýnckých střechách i ulicích v noční košili" byla taky fajn. Díky Mušketýrům jsem si vypěstovala jistý fetiš na Capaldiho v noční košili :3. Ta scéna s bezdomovcem na mě docela zapůsobila, byla částečně hrozně vtipná a částečně hrozně... nějak nemůžu najít to správný slovo. Divná. Ne, to neni to správný slovo. Prostě zmatení na nejvyšším levelu, skoro panika a pak "I am scottish, I can complain about things!". Konverzace o tom, komu je zima a najednou Doktor chce bezdomovcv kabát a vy si říkáte, co to sakra...

Restaurace byla skvělá. To se mi prostě hrozně líbilo. Skvěle to ukazuje, jak nevěnujeme pozornost detailům. Prostě, když vlezete do restaurace, očekáváte, že tam budou lidi sedět a jíst, takže se nedíváte, jestli skutečně sedí a jedí. A pak najednou prásk, oni jsou to všichni roboti.
Moment, kdy Doktor opustí Claru, byl tak trochu au. Říkám trochu, protože byla v podstatě jasné, že Clara prakticky nemá šanci se z takové situace sama vyhrabat, takže se naskýtá několik možností:
  • Clara umře. Tak to asi těžko. Scénáristé chtějí žít.
  • Claru zachrání třetí strana, v tomto případě Jenny, Vastra a Strax, ale to je deravý jak všechny moje pletený ponožky. A co by mezitím dělal Doktor, když i vedoucí antagonista byl tam dole.
  • Doktor se pro Claru vrátí v ten správný heroický moment.
Nicméně Jenna mě v té scéně naprosto dostala. Jakmile Capaldi vypadl, totálně ovládla nejen plac, ale úplně všechno. Fantastická práce, opravdu. Naštěstí jsem si včas uvědomila, že zadržuju dech, takže jsem neomdlela jako Clara, hehe.

Přesuňme se ke konverzaci s koštětem. Tahle scéna mě moc nebavila, přestože byla dost důležitá. Jakmile se tam ale začali strkat a u Doktora se objevily výrazy, který jsem dřív viděla u Malcolma, začalo mě to zajímat. No a ten konec. Kdo lhal o svém "přednastavení"? To kandiduje na otázku týdne, měsíce, možná i roku. Podle toho, jak Dvanáctý do robotýpka (pracovní pojmenování) ryl, že není žádná země zaslíbená, kterou tak hledá, by si jeden řekl, že robotýpek skočil sám. Jenže pak se Doktor podíval do kamery.
To byl podle mě ten moment. Ne vzhled a věk Doktorova nového obličeje, ne černá Tardis, ale tenhle moment, kdy jste si fakt řekli "tak ony to nebyly drby, Twelve bude dark" a najednou jste se začali trochu bát, co ještě uvidíte. Protože ten pohled byl skoro výhružnj, popravdě. Jako by říkal "cekni a uvidíš". Uuugh. Děsivý Capaldi.

A konečně ten zbytek. Strax se svým skenerem a Clara, to bylo divné. Na druhou stranu do dalo vzniknout celkem vtipné tiché poště na Tumblru: "Clara Oswald watches gay porn, pass it on."
Zato Jenny a Vastra, oh my god. Jsou spolu tak rozkošné! Jenny se mi vždycky líbila, tentokrát to myslím i fyzicky. Chci vidět tu svatbu, chci a chci.
A scéna s Mattem mě rozbrečela, čistě z principu. Rozhodně nejsem jedna ze Smithgirls, mám ho ráda, ale fez nenosím, když to řeknu takhle. Jenže to prostě celé bylo takové dojemné.
Na druhou stranu jsem se později setkala s názorem, se kterým se chtě nechtě musím ztotožnit - ta scéna tam nemusela nutně být. Když jste se na to podívali s odstupem, je to, jako by se Jedenáctý musel ozvat, aby Clara přijala Dvanáctého. Jako by to bez něj nešlo, jako by Dvanáctý nebyl Claře dost dobrý nebo co. Myslím, že ta scéna naštvala hodně lidí, hlavně Capaldianů.

Na závěr bych zmínila Missy. Bojím se, že ať se z ní vyklube cokoliv, bude se mi pod kůži dostávat hodně dlouho, protože mi přišla hrozně afektovaná, skoro jako by Michelle přehrávala, ale asi to tak mělo být. Na určitým levelu mi okamžitě připomněla River, ale necítím z ní takový to zváštní teplo jako z River. A River zbožňuju. No nevím, uvidíme.

Setkávám se s mnoha rozdílnými pohledy na tuhle epizodu. Zatím jsem nenarazila na nikoho, komu by se Peter jako nový Doktor nelíbil, spíš lidi kritizují scénář, příběh. Mně se to líbilo. Nádherně strávených 75 minut.

Nemůžu se dočkat dalšího dílu, yaaaaay.

Vezme vás všude

24. srpna 2014 v 20:57 | Kokido Kuku |  Random kecy malé Whovianky
Do tohohle TT bych klidně mohla zařadit celý blog. Pokud bych totiž měla najít synonymum pro bytí Whovianem, toulky ve hvězdách by se ve výčtu rozhodně objevily. A to v doslovném i metaforickém slova smyslu. Hvězdy v tomhle slovním spojením rozhodně neoznačují hvězdy, poněvadž toulat po hvězdách by se asi chtěl jenom málokdo. Osobně nemám nejmenší zájem o procházku po kouli rozžhaveného plynu.
Ale vezmeme-li hvězdy ve smyslu "nepopsatelné fantastické světy, které jsme si vysnili v našich nejdivočejších snech, obývané nepopsatelnými fantastickými formami života, které jsme si museli vysnít v těch stejných snech, protože nic divočejšího než naše nejdivočejší sny už nemáme", pak jo, hned, okamžitě balím kufry a jedu, express, prosím.

Doctor Who vás tam vezme. Ukáže vám věci, při nichž se vaše racionální stránka bude zmateně ptát, v čí hlavě se to vylíhlo, když je Tim Burton ze hry. A ta whovianská bude mít orgasmus, nerdgasmus nebo jak tomu chcete říkat.

Když se stanete Whovianem, ve vašem těle vyroste druhé srdce. Doktor má taky dvě srdce, ale ta jeho jsou obě stejná. Vy budete mít jedno normální a jedno whovianské. Vaše normální srdce bude prostě normální, na normální situace a na normální infarkty.
Whovianské srdce budete mít právě na tyhle toulky po hvězdách, na situace, který vás na ulici nepotkají, ale to je jenom dobře, protože vaše normální srdce by to nezvládlo. Všechny ty šoky, rozchody, shledání, odchody bez návratů, nádhera, mizérie...
Pokaždé, když se s kakaem, zataženými závěsy a zavřenými dveřmi zahrabete k monitoru nebo televizi a začne "dooooooooooweeeeeeeeeeeeeeeooooooooo", normální srdce se ztlumí a výkon se přesune do whovianského, to se obrní a je ready.

Mluvíme-li o věcech, které má Whovian společné s Doktorem, dá se říct, že Whoviani stejně jako Doktor regenerují. Doktorovy regenerace jsou totiž to nejzákeřnější, co vás může v tomhle světě potkat. Nádherně to ilustruje tenhle jednoduchý graf vytvořený neznámou dobrou duší. Jak by řekl Tumblr, so accurate it hurts:

Za sebe musím říct, že v tomhle směru mám velký štěstí, protože si nepamatuju, že bych nějakou regeneraci vyloženě ořvala. Mám je prostě ráda všechny. Ale jsou tací, kteří si u Matta Smithe vybrečeli oči. Musím říct, že jeho regenerace byla opravdu udělaná jako tearjerker, takže i já jsem si zaslzela, když se objevila Amy, ale jako Capaldian jsem si říkala "tak už proboha zregeneruj".
Ale to jsem odběhla od tématu.

Jakmile se k těmhle konkrétním toulkám po hvězdách, stane se vám ještě jedna věc - v mozku se vám vytvoří speciální šuplík na DW a ten se po čase zaplní tak, že všechny ostatní, v prektickém životě bohužel mnohem důležitějš šuplíky budou vypadat poloprázdné. Polopaticky řečeno, vím co je to Skaro a kde je Doktorova hrobka, co musíte udělat, když padne Ticho, a čím se živil Caecillius, ale zeptejte se mě na hlavní město Bulharska a budu na vás tupě zírat. Smutná pravda, která mě ale moc netankuje.

Takže tak. Mám pocit, že jsem se do toho nějak moc zahrabala. Toulky po hvězdách jsou denním chlebem Whovianů. Whoviani viděli začtek světa, konec světa, mimozemskou zpívající rasu, která se rodí s mozkem v dlaních, kyborgy naopak, kamenné anděly, kteří se pohybují závratnou rychlostí, když je nevidíte...
No co. Nikdo, a tím míň Doktor, nám neslíbil, že to vždycky hezké. Ostatně, nikdy nic není takový, jaký si to vysníme, jinak by nemělo smysl snít. To se týká i hvězdných světů za dveřmi Tardis. Ale být Whovianem je po čertech nádherná věc.




Tardis set

23. srpna 2014 v 13:25 | Kokido Kuku |  Výtvarné počiny malé Whovianky
Jsem chudá studentka. Nemám prachy, takže nehrozí, že bych rabovala e-shopy a kupovala Who věcičky jak na běžícím pásu, ačkoliv bych fakt moc chtěla. Takže to řeším vyráběním. Co nemáme, vyrobíme. To je moje motto.

Takže jsem si vzala půjčku od otce a koupila si na vzduchu schnoucí modelovací hmotu. Nejlepší kup, jakej jsem udělala v oblasti výtvarničení za poslední století. Je to jak dělaný na všechny ty rozkošný věcičky, který mám v úmyslu si z ní uplácat.
A začala jsem samozřejmě Tardis.

Tardis na krk byla v plánu jako první, protože na Ebay se mi nepodařilo žádnou slušnou najít. Chci hezkou modrou Tardis, ne stříbrnej malej hajzlík z Číny.
Má takový srdečný uplácaný výraz, co myslíte. Jsem s ní spokojená :3.

A když už jsem byla v tom, zrovna jsem si udělala i malou Tardis jako prstýnek. Kroužek je jenom z drátku, takže drží pouze silou mojí vůle, ale jde to. Na fotkách bohužel vypadá hůř, než ve skutečnosti, což nechápu, protože u přívěšku se mi to nestalo.


Dneska mi hrabe ve velkém stylu, protože CAPALDI IS COMING! Celé dopoledne jsem se bavila focením uhozených selfies.
V protože Malcolm!
https://31.media.tumblr.com/bdb6c8e43f593cb621a3c78f8c5641d1/tumblr_mzvyxjgAa51qacmf7o3_250.gif

Myslím, že do večera se všechny moje nervy svážou do autíček.

Tardis taška!

18. srpna 2014 v 15:22 | Kokido Kuku |  Výtvarné počiny malé Whovianky
Zatěžkávací zkouškou sice neprošla, ale já to spravím.

Rozstříhala jsem matčiny starý bílý kalhoty, zaútočila na n vodovkama, černým popisovačem a stříbrným lakem na nehty, pak jsem kdesi vyhrabala dost odpudivej růžovej pásek od bůhvíčeho, protože moje snahy udělat z toho psaníčko musely být fakt dojemný.
Je velká jako průměrná taška, nosí se celkem fajně, a hlavně se dá poskládat jako tričko, když není potřeba.




Jo a taky jsem tam narvala knoflíky. Rvu knoflíky skoro na všechno, protože jich mám asi metrák a většina z nich se na nic nehodí. Je to jako když do všech jídel, co uvaříte, dáváte třeba zelí.

Dělala jsem to celkem dlouho, protože když napatlete látku vodovkama, bude vám schnout tři dny. A neschlo to nijak zvlášť rychle, ani když jsem na to vytasila fén.

Měla bych si udělat víc tardisových věcí. Capaldi se blíží!

Zkopírováno z mýho "normálního" blogu.

Už je skoro tady!

18. srpna 2014 v 15:13 | Kokido Kuku |  Random kecy malé Whovianky
Pokud máte Tumblr, zřejmě jste si všimli, že dvojice Capaldi-Coleman zaplavují svět svým šarmem v rámci DW World Tour. Jenna střídá jedny rozkošné šatečky za druhými, na pozadí Tardis se objevují scenérie ze všech koutů světa, Peter je prostě Peter, hair porn, hand porn, capaldeyes.

Epizoda s názvem Deep Breath je skoro tady. 23. srpna, 7:50 pm na BBC One, tzn. u nás za deset minut devět. Musím si koupit hodně popcornu a pak najít nějakou internetovou díru s livestreamem. Celkem spolíhám na tu stejnou internetovou díru, ve které jsem zkoukla celý Mušketýry.

Pocity ohledně přicházející epizody? Uuuu, já nevim :3. Těším se, ale na druhé srtraně, viděla jsem tři řady The Thick of It a celý Mušketýry, kdežto s ostatními Doktory jsem moc zkušeností neměla. Samozřejmě jsem viděla pány Ecclestona nebo Tennanta v nějakých random rolích, Christophera jako zlouna v G.I. Joe (chci tu jedničku vidět znova a nemůžu to nikde najít, wtf), Davida v Harrym Potterovi, samozřejmě, ale to bylo tak dlouho před mými začátky s DW, že jsem v podstatě zapomněla, jak hrají.
A Matt Smith byl velká neznámá.

Kdežto Petera už jsem stihla nakoukat, mimiku, gesta, ale asi mě nikdy nepřestane bavit se na něj dívat, takže to s největší pravděpodobností nebude problém.
A Clara je úžasná, nádherná a fascinující, kvůli ní se nemůžu rozhodnout, kterou společnici mám nejradši. Prostě na každé je něco, jenom Martha se mi nějak nedostala pod kůži, netuším, čím to je.

Momentálně jsem konečně sedla na sedmou sérii a jsem odhodlaná ji dokoukat, než udeří osmá.